Historie

Pro založení hasičského sboru v Ostravě Radvanicích se konaly přípravy již v roce 1896, kdy byly také vypracovány stanovy, které byly schváleny zemskou vládou Slezskou dne 25.července 1897 pod číslem jednacím 26. Tehdejší zastupitelé obce v čele s p. Pastrňákem si byli vědomí důležitosti sboru nejen ze stanoviska bezpečnosti, nýbrž i národnostního a podporovali tehdy sbor všemožně a věnovali mu z obecních prostředků zakoupenou čtyřkolovou stříkačku, která byla umístěna v hospodářské budově velkostatku Jana Wilczka v Radvanicích.

Při svém založení činil sbor 17 členů. Velitelem a starostou byl zvolen Ludvík Formančík. O Radvanický hasičský sbor byl veden tuhý zápas, neboť několik přistěhovalých Němců a jejich přátel se zavazovalo o německé velení a hasičský sbor neměl tehdy dostatečnou podporu o porozumění občanů radvanické obce. Přesto se členům sboru podařilo se svých skromných prostředků a příjmu opatřit vše potřebné, jako výzbrojní vůz, posunovací žebřík, naviják s hadicemi a výzbroj pro členstvo. Příjmy sboru tvořily členské příspěvky činných a přispívajících členů, výtěžky ze zábav, ze subvencí a darů, někdy z částečného honorování účasti sboru při hašení požárů.

Když naší obci hrozilo nebezpečí založení sboru s německým velením pod vedením přistěhovalců v odlehlé části obce t.zn. Lipině, ani tu sbor nelenil. Opatřil sundavací stříkačku, kterou umístil u p. Rudolfa Bajgera, a tak byl znovu odražen útok na český ráz naší obce.

V roce1901 na základě rozhodnutí obecního zastupitelstva a na základ obce byly upravena stodola, která stála za budovou obecního úřadu ve dvoře na hasičskou zbrojnici, která sloužila svému účelu až do roku 1939. Rok 1902 – 1903 byl obdobím zvýšené činnosti hasičského sboru, protože v místě a okolí se šířily požáry zakládané neznámým žhářem a sbor zasahoval ve 43 případech, čímž dokázal svou důležitost v místě a obci Radvanice. Až do vypuknutí světové války se sbor vyvíjel velmi úspěšně. Obec rychle vzrůstala a v roce 1913 čítala 409 domů.

Po vypuknutí první světové války 1914 byla ochromena činnost všech českých sborů a žup. Několik činovníků a členů sboru obce Radvanice odešlo do vojenské služby. Během války i přes nedostatek svých členů a také válečných útrap znásobených pracovní povinnosti, konal sbor jen výborové schůze a udržoval požární pohotovost.

Jako všechny obce, tak i Radvanice zaplatily značnou měrou svou válečnou daň a 58 místních občanů položilo své životy. Mezi padlými jsou jména dvou členů: Josefa Němce a Augustína Merty.

Po skončení války nastal ve sboru opět čilý ruch. První povalečná valná hromada hasičského sboru v Radvanicích se konala 12. ledna 1919 a ve volbách byli zvolení: Vilém Merta – starosta, Eduard Kopec – velitel, Robert Matušek – podvelitel, Rudolf Bajger – II podvelitel, František Kusák – náčelník, Josef Mácha – II náčelník, Josef Bednář – jednatel, Jindřich Ryška – pokladník, Adolf Botur – zbrojmistr, Alois Merta – člen výboru, František Valeček – náhradník výboru, Jindřich Michálek – náhradník výboru.

Nejvýznamnější události po první světové válce a po vzniku Československé republiky pro náš hasičský sbor byl „hasičský sjezd župy Slezsko – Ostravské“, který se konal 31.srpna 1919 v Radvanicích. U příležitosti sjezdu bylo provedeno veřejné cvičení v Radvanicích s účasti hasičských sborů ze Slezské Ostravy, Malých Kunčic a Radvanic. Pokladní zpráva tehdy uváděla z veřejného cvičení čistý zůstatek 1.639 korun. Ze sjezdu byl zaslán dopis prezidentu Čs. republiky Tomáši G. Masarykovi, ve kterém je žádáno, aby svým vlivem působil na to, aby nám nebyla uloupena ani ta nejmenší část Těšínska, která podle historického práva k Čs. republice náleží.

V prosinci roku 1924 byla obci zakoupená motorová stříkačka v ceně 48.000 korun, která byla našemu sboru předána u přiležitosti župního sjezdu 13.záři 1925 v Radvanicích.

Postavení nové hasičské zbrojnice v Radvanicích bylo přáním všech členů a činovníků hasičského sboru. Až v roce 1931 vypracoval stavitel Karel Gajovský projekt hasičské zbrojnice na požadavek obecního představenstva.

V roce 1940 bylo sděleno, že starosta obce Karel Bolek nechal postavit pro účely obecního úřadu v zadní části dvora hospodářskou budovu, která je přizpůsobená požadavkům uskladnění hasičského nářadí. Budova byla jako provizorní hasičská zbrojnice předána svému účelu.Budova slouží ještě dnes svému účelu, i když o postavení nové zbrojnice se jednalo v průběhu dalších let činnosti sboru v Radvanicích ještě několikrát.

Od roku 1936 na základě politických událostí v Německu dostával hasičský sbor i vojenský charakter, protože se blížilo k vypuknutí II.světové války. Členové sboru byli poučování k obraně proti zápalným a třištivým pumám, proti bojovým plynům a byli cvičení k asanační a požární službě.

V roce 1938 udržovali hasiči nejpřísnější pohotovost. Přijetím podmínek mnichovského diktátu těžce postihlo hasiče na Ostravsku. Hasičská organizace byla jednou z mála, která zůstala zachována v protektorátu Čechy a Morava, protože Němci měli zájem na ochraně objektů před požáry. V době německé okupace byly nařízením německých úřadů ustaveny stále hasičské pohotovostní čety z dobrovolných hasičů ostravské oblasti, které měly svou základnu v Přívozké továrně LUX. Měly název: „ Luftschútz – Beretschaft.“ Tato pohotovostní služba trvala více než rok. Za náš Radvanický hasičský sbor byli do této služby určení: Emanuel Slavík, Josef Kosňovský, Josef Boucník, Josef Ruta, Eduart Pastrňák a Oskar Staňura. Po celou dobu německé okupace byl spolkový život hasičského sboru okupanty záměrně utlačován. Přes všechny válečné události zůstal sbor v Radvanicích věren svému poslání a český ráz si udržel až do osvobození Sovětskou armádou v roce 1945.

První poválečná valná hromada hasičského sboru v Radvanicích se konala 23.září 1945 za přítomnosti 40-ti činných, 4 přispívajicích členů a 4 členů české mládeže. Ve volbách byli zvoleni: Arnošt Matušek – starosta, Čeněk Feč – místostarosta, František Kusák – II místostarosta, František Voznica – jednatel, František Morský – pokladník, Rudolf Pavlica – vzdělavatel, Albín Procházka – kronikář, Emanuel Slavík – režiser divadelního kroužku, Eduard Pastrňák a Josef Boucník – revizoři a velitelem František Špetík. Také bylo přijato usnesení, že si všichni členové sboru budou tykati a oslovovati se „ bratře a sestro“, člen který zamešká 3 cvičení bude ze sboru vyloučen.

Další činnost sboru se vyvíjela v klidné pohodě. 9. června roku 1946 oslavil Radvanický sbor 50. výročí založení. Z vlastních prostředků byla zakoupená motorová stříkačka, která byla na slavnosti 15. června 1947 slavnostně odhalena, kmotrem byl místní řezník a uzenář Andělín Barč. Sbor v té době vlastnil 1 automobilovou stříkačku,1 dvoukolovou stříkačku, 1 vůz pro dopravu mužstva a 522 metrů hadic. Cena inventáře činila 500.000 korun. Koncem roku 1947 bylo ve sboru organizováno 59 činných členů, 24 čestných členů a 6 členek samaritánského oddílu. 4. dubna 1949 byla zrušena okresní hasičská jednota Moravsko – Ostravská. Jednota byla rozdělená na 7 okrsků a náš sbor byl zařazen s dalšími 11 sbory do druhého okrsku. V novém výboru okresní hasičské jednoty byl za náš sbor zastoupen Pavel Tkadlec.

Jednota se skládala z 63 hasičských sborů z toho 47 dobrovolných a 16 závodních sborů.

Rok 1950 byl změnou v hasičském životě. Sbory se staly výkonnými orgány Národních výborů. Probíhala pravidelná praktická cvičení, teoretická školení a cvičení sborů. Byla provedená prohlídka hasičské zbrojnice a velitel František Špetík s referentem místní obvodní rady Josefem Křístkem provedli preventivní prohlídky obytných budov v Radvanicích. Na školách se začalo s přednáškami o preventivní ochraně.

3. ledna 1950 byl do zbrojnice zaveden telefón. 24. května z příkazu bezpečnostního referenta Magistrátu Ostrava Coufala byla předána našemu sboru 1 autostříkačka Škoda. Z požárního oddílu byl převeden 1 požární vůz značky Mercedes DVS 8.

8.dubna 1951 byl dle směrnic utvořen požární sbor a tím zanikl starý název: Hasičský sbor Radvanice. Nový zněl: místní jednota československého hasičstva – Radvanice. Místní jednota měla 66 činných a 200 přispivajících členů, jinošská družstva měla 15 chlapců a samaritánská četa 4 členy.

V roce 1953 se konala v Praze I. celostátní konference československého hasičstva, kde byl opět změněn náš název na Československý svaz požární ochrany. Členům se začalo říkat požárník. Koncem roku 1955 byl na valné hromadě zvolen předsedou místní jednoty Arnošt Hubáč. Jednota měla 158 členů z toho 16 žen. Žákovská družina měla 15 členů.

9. května byl naším 15 členům předán odznak „ Vzorný požárník III. stupně“. Jsou pořádaný okrskové, okresní a krajské soutěže. V roce 1956 se konal v Praze I. celostátní sjezd Čs. svazu požární ochrany, na kterém byla zvolena za člena Ústředního výboru Marie Svobodová – naše členka. Na valné hromadě 1. prosince 1957 byli do výboru místní jednoty v Radvanicích zvolení: František Janus – předseda, Zdeněk Hubáč – velitel a zástupce předsedy, Jaroslav Svoboda – pokladník, Leopold Polcer – jednatel, František Dembkovský – preventista, Jaromír krůžela – kůlturní referent, Jaroslav Vitouch – vedoucí mládeže, Jiří Slavík – materiálně technický referent, Arnošt Matušek – matrikář, Albín Procházka – kronikář, 7 členů výboru, 3 revizoři. Pro činnost mládeže bylo získáno 32 nových žáků. Na konci roku 1957 byl stav členů 109 z toho 96 mužů a 13 žen.

9. dubna roku 1959 se konalo velké cvičení jednotek CO v Krásném Poli, 10. října v Kunčičkách a 16. prosince v Háji u Opavy. Naše družstvo se zůčastnilo všech cvičení. 19. července 1959 byla uspořádaná naše vlastní soutěž požárních družstev o pohár NV v Radvanicích. Velitelem byl Arnošt Hubáč. 25.července 1959 byla našemu sboru předána předsedou ObNV v Radvanicích Janem Korňou motorová stříkačka PS – 8.

5.srpna 1959 převzali naši zástupci na VPÚ Ostrava nový podvozek k dopravnímu vozidlu Tatra 805.

25. červenec 1960 byla navázaná spolupráce s HBZS v Radvanicích, za účasti zástupce HBZS – Františka Adamce a tajemníka ObNV Jaroslava Bomského.

17. října 1961 bylo 29 naších členů zařazeno do jednotek systému CO. V roce 1964 na základě dobrých výsledků místní jednoty bylo sboru uděleno nejvyžší svazové vyznamenání „ Čestný prapor ÚV ČSPO“ a toto bylo předáno 28.1.1964 členem ÚV a předsedou KV SPO v Ostravě Karlem Navrátilem na plenárním zasedání ObNV v Radvanicích. U příležitosti 100. výročí od založení prvního hasičského sboru v čechách v roce 1964 bylo několik členů naší jednotky vyhodnoceno medailemi a čestnými uznáními. V roce 1965 bylo v naší jednotě organizováno 104 členů z toho 79 mužů a 25 žen.

70. výročí sboru bylo uskutečněno formou členské schůze a soutěže požárních družstev za účasti 10 požárních družstev z okolních sborů. V roce 1969 převzal vedení sboru Jiří Slavík. 27.září 1969 bylo provedeno námětové cvičení na objektu statku OKR Rekultivace v Radvanicích za účasti 5 požárních družstev z okolních sborů. Jedno poplachové cvičení na objekty skladů PRIOR na Lipině. 18.záři 1971 byla jubilejní oslava 75. výročí založení sborů, která se uskutečnila v místní sokolovně.

Pro rok 1972 byl zvolen předsedou místního požárního sboru Zdeněk Hubáč, velitelem Jaroslav Hlinka, jednatelem Jaroslav Skýpala st. a preventistou Jaroslav Vitouch.

2. července 1973 se započalo s adaptačními pracemi na budově požární zbrojnice: oprava elektroinstalace, zavedení plynu a plynového topení, vestavění sociálního zařízení, zařízení šaten, sprch, dílny a skladu. Stavbyvedoucím byl ustaven Leopold Polcer. Velký podíl na adaptačních pracích požární zbrojnice měli předseda ZO Jiří Slavík se svou manželkou Annou, velitel požárního sboru Jaroslav hlinka a člen výboru Jaroslav Švec, kteří obětavě provedli dokončovací práce bez nároku na odměnu.

Rok 1976 byl rokem oslav 80. výročí založení sboru v Radvanicích. V srpnu 1977 po několika dnech trvalých dešťových srážek byl pro náš sbor vyhlášen třetí stupeň povodňové pohotovosti ObNV ve Slezské Ostravě. Naše jednotka zasahovala ve dnech 2. – 4. srpna 1977 v prostoru dolních Bartovic, v objektu průmyslových staveb v Kunčicích, v Radvanicích na ulici Štěrkovského, v restauraci u Vašíčku. Bylo odpracováno 350 hodin.

Rok 1977 – 1980 se dařilo v našem požárním sboru ve všech oblastech činnosti. Činnost byla zaměřená na provádění prevence politicko – výchovné práce s plnění celospolečenských úkolů v rámci obce. Dobře si vedli i mladí požárníci pod vedením karla Molina. Stav členské základny v roce 1980 byl 68 členů z toho 17 žen. V roce 1981 na základě výzvy ObNV ve Slezské Ostravě uskutečnili naší členové brigády na úpravě prostor Slezsko ostravského hradu a při výstavbě restaurace „Rotunda“.

Rok 1986 byl mezníkem s činnosti hasičského sboru a rokem oslav 90. výročí založení sboru v Radvanicích. Výbor pracoval v tomto složení: Jaroslava Hubáčová – předseda, Jaroslav Hlinka – místopředseda, Pavel Šebesta – velitel, Jiří Slavík – jednatel, Antonie Bugájová – preventista.

V období roku 1987 jsme se potýkali v oblasti represe se závažnými problémy vyřazením požárního vozidla Tatra 805. Toto vozidlo bylo vyřazeno v červenci 1987. Dne 27. listopadu bylo přiděleno našemu sboru starší požární vozidlo AVIA A 30 DVS – 12 z požárního sboru Přívoz.

V roce 1988 započaly týdenní pohotovosti pro jednotky DVPS. Pro naší jednotku byla pohotovost vyhlášená od 28. března do 3. dubna 1988, při níž byl proveden jeden výjezd k požáru. V tomto roce byly evidovány v Radvanicích tři požáry a naše družstvo se také účastnilo likvidace požáru 16. srpna v Technoplynu v Kunčicích.

V roce 1990 pracoval výbor ve složení: předseda – Jaroslav Hlinka, místopředseda – Jaroslava Hubáčová, velitel Pavel Šebesta, jednatel Jiří Slavík, zástupce velitele Jiří Oršulík. Členská základna v tomto roce činila 53 členů z toho 15 žen. V únoru 1990 byla držena 9 členy sboru jednotýdenní požární pohotovost. Bylo odpracováno 556 hodin a byly provedený tři výjezdy k požárům. Další jednotýdenní pohotovost proběhla v červenci bez výjezdu k požáru.

Po celou dobu existence hasičského sboru v Radvanicích bylo přáním všech hasičů mít požární cisternu. 22. 2. 1994 byla hasičským záchranným sborem města Ostravy přidělena našemu sboru CAS 32 T 815. Toto vozidlo převzali na HZS Ostrava Zábřeh: Jiří Oršulík, Pavel Šebesta, Richard Dudek a Jaroslav Hlinka.

V roce 1996 náš hasičský sbor oslavil 100. výročí svého založení průvodem obcí, schůzi v hasičské zbrojnici a veselici na místní sokolovně. U příležitosti 100. výročí byl oceněn náš sbor stuhou k čestnému praporu, kterou za SH ČMS předal pán Josef Krul.

V tomto roce pracoval výbor v tomto složení: Pavel Šebesta – starosta, Jaroslav Hlinka st – náměstek starosty, Jiří Oršulík – velitel, Richard Dudek – jednatel, Tomáš Pluta – referent mládeže, Jaroslav Postupa – pokladník, členové výboru: Miroslav Langr, Pavla Oršulíková.

V červenci 1997 postihly Moravu a Čechy po intenzivních srážkách povodně. Při těchto povodních, největších za posledních sto let zahynulo více jak 50 naších občanů. Některé vesnice silou vodního živlu byly z velké části zničené a občané se ocitli bez střechy nad hlavou. Sbor dobrovolných hasičů v Radvanicích započal se záchrannými pracemi dne 6.7.1997 v 6:37 hodin v oblasti dolních Bartovic na ulici Šenovské, na ulici U Důlňáku a v Radvanicích v Lipinské kolonii na ulici kopcovecké společně s jednotkou záchranného sboru města Ostravy. V dalších dnech nepřetržitě prováděl zachranné práce v Nové Vsi, Třebovické elektrárně, podílel se na odčerpávání zatopených oblasti: Hrušov, Nová Ves, Ostrava – hornická poliklinika. Dne 6.8.1997 v 19:15 hodin byla centrem tísňového volání (CTV) ukončena pohotovost dobrovolných jednotek na území města Ostravy. Při těchto záchranných pracech členové naší jednotky odpracovali 4 104 hodin v denní i noční době o sobotách a nedělích. Bylo spotřebováno 650 l benzínu, 2 300 l nafty a s vozidly bylo najeto 1 710 km. Na těchto záchranných pracech se nejvíce podíleli: Pavel Šebesta, Richard Dudek, Tomáš Pluta, Jaroslav Postupa, Petr Adamčík, Roman Pecháček, Miroslav Langr, Jaroslav Hlinka st. Jaroslav Hlinka ml. Jiří Špetík.

Ještě žádný komentář.

Musíte být přihlášený k napsání komentáře.

Ještě žádné trackbacky.